Pokud je váš počítač připojen do lokální sítě, můžete jej zavést ze sítě pomocí TFTP. Jestliže chcete pomocí TFTP zavést instalační systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do specifických adresářů a povolit zavádění vaší stanice.
Musíte nastavit TFTP server a často i BOOTP server nebo DHCP server.
DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibilnější, zpětně kompatibilní rozšíření protokolu BOOTP. Některé systémy mohou být nastaveny pouze pomocí DHCP.
Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se používá protokol TFTP (Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můžete použít server na libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a GNU/Linux.
Jedním ze svobodných DHCP serverů je ISC
dhcpd. Debian GNU/Linux jej obsahuje jako balík
dhcp
. Následuje ukázka jednoduchého
konfiguračního souboru (obvykle /etc/dhcpd.conf
):
option domain-name "priklad.cz"; option domain-name-servers ns1.priklad.cz; option subnet-mask 255.255.255.0; default-lease-time 600; max-lease-time 7200; server-name "karel"; subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 { range 192.168.1.200 192.168.1.253; option routers 192.168.1.1; } host clientname { filename "/tftpboot/tftpboot.img"; server-name "karel"; next-server dalsiserver.priklad.cz; hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB; fixed-address 192.168.1.90; }
Poznámka: novější (a preferovaný) balík dhcp3
používá konfigurační soubor
/etc/dhcp3/dhcpd.conf
.
V tomto příkladu máme jeden server jménem
karel
, který obstarává práci DHCP a
TFTP serveru a také slouží jako brána do sítě. Ve svém nastavení si
musíte změnit alespoň doménové jméno, jméno serveru a hardwarovou
adresu klienta. Položka filename
by měla
obsahovat název souboru, který si klient stáhne přes TFTP.
Po úpravách konfiguračního souboru musíte restartovat
dhcpd příkazem /etc/init.d/dhcpd
restart
.
Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat,
zda je tftpd povolen. Toho obvykle docílíte
následující řádkou v souboru /etc/inetd.conf
:
tftp dgram udp wait nobody /usr/sbin/tcpd in.tftpd /tftpboot
Při instalaci z debianích balíků se o nic nemusíte starat, protože se tento řádek založí automaticky při instalaci balíku.
Podívejte se do souboru /etc/inetd.conf
a
zapamatujte si název adresáře, jehož jméno je za
in.tftpd; budete jej dále potřebovat. Přepínač
-l
umožňuje některým verzím
in.tftpd zaznamenávat všechny požadavky, které mu
byly zaslány, do systémových logů. To je vhodné zejména v situaci, kdy
zavádění neprobíhá tak, jak má. Pokud musíte změnit obsah souboru
/etc/inetd.conf
, musíte proces
inetd upozornit, aby aktualizoval svá nastavení.
Na počítači s Debianem stačí spustit /etc/init.d/inetd
reload
.
Na jiných systémech musíte zjistit ID běžícího procesu
inetd a spustit kill -HUP
.
inetd-pid
Pokud je vaším TFTP serverem GNU/Linux s jádrem 2.4.X a instalujete na počítač SGI, musíte na něm následujícím příkazem vypnout „Path MTU discovery“:
#
echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_no_pmtu_disc
Pokud tak neučiníte, PROM na Indym nebude moci stáhnout jádro. Dále zkontrolujte že TFTP pakety jsou posílány z portu menšího než 32767, protože jinak by se přenos zastavil po prvním paketu. Rozsah zdrojových portů, které má TFTP server používat se nastaví příkazem:
#
echo "2048 32767" > /proc/sys/net/ipv4/ip_local_port_range
Dále je potřeba umístit příslušný TFTP obraz (viz
4.2.1 – „Kde se nalézají instalační obrazy?“) do adresáře, kde má
tftpd uloženy obrazy, obvykle
/tftpboot
. Bohužel TFTP klient očekává jméno
souboru v určitém tvaru, pro který neexistují žádné závazné
standardy. Proto ještě musíte na příslušný obraz vytvořit odkaz, který
tftpd použije pro zavedení konkrétního klienta.
U počítačů SGI Indy se můžete spolehnout na bootpd,
že předá správné jméno TFTP souboru. Jméno se zadává v souboru
/etc/bootptab
jako parametr
bf=
nebo v souboru
/etc/dhcpd.conf
parametrem
filename=
.